O spuštění bude ale rozhodovat vláda. Pro zákon hlasovalo přesně 101 poslanců, tedy nejnižší možný počet, který byl potřebný. Zákon kromě KSČM a ČSSD podpořili i tři lidovci: Jiří Carbol, Michaela Šojdrová a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Pro hlasovali také bývalý poslanec za ČSSD Evžen Snítilý a bývalá poslankyně zelených Olga Zubová

Šrotovné obsahuje sociálnědemokratický návrh zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Má podobu příspěvku zhruba 30.000 korun na nákup nového automobilu s cenou do půl milionu korun. Dostávat by ho měli lidé, kteří se zároveň zbaví svého nejméně deset let starého vozu. Datum, odkdy bude šrotovné zavedeno, zákon neobsahuje; je připraven tak, aby ho mohla spustit vláda svým nařízením.

Výsledná podoba, v jaké zákon v půlce května schválila sněmovna, byla výsledkem dohody ODS a ČSSD, které si navzájem podpořily své protikrizové zákony. Někteří sociální demokraté se dnes této dohody dovolávali. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ji ale zpochybnil s tím, že dohodu s ČSSD uzavřela tehdejší vláda Mirka Topolánka, která „dovolím si podotknout, že nikoli vlastní vinou,“ v březnu padla. Tím podle Kalouska skončila i dohoda.

Zákon obsahuje kromě šrotovného také návrh na zrychlení odpisů firemního majetku. To už ale platí, protože parlament ho schválil v jiném zákoně, který předkládala ještě bývalá Topolánkova vláda. Zákon také zavádí delší dávky v nezaměstnanosti, vyšší přídavky na děti a vyšší daňovou slevu na dítě. Jeho hlavním účelem je zmírnit dopady ekonomické krize na Česko.

Prezident republiky Václav Klaus sociálnědemokratický zákon vetoval. Označil ho za diskriminační a nesystémový. Podle něj obsahuje mnoho legislativních chyb a jeho pozitivní účinek je nejistý.

„Pro Českou republiku má šrotovné nepochybně význam,“ obhajoval návrh stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka. Hájil i ostatní navrhovaná opatření. Zdůraznil, že všechna rozpočtová opatření jsou ohraničena rokem 2010 a nezpůsobí tedy růst povinných výdajů státního rozpočtu. Stejně tak i šrotovné by mělo platit jen do roku 2010. „To je půjčka státu, která se vrátí formou daně z přidané hodnoty,“ argumentoval jeho stranický kolega Milan Urban. Poukázal i na to, že šrotovné zavedly například i USA.

„Opravdu je to privilegium pro jeden konkrétní průmyslový obor,“ tvrdí místopředseda ODS Petr Nečas. Podle něj zafungovalo pouze v Německu.

Bývalá poslankyně zelených Věra Jakubková řekla, že šrotovné považuje za energetický a environmentální nesmysl. Jediný argument pro spočívá podle ní v tom, že zavedení šrotovného v Německu prospělo českým automobilkám. Ke kritikům se přidal i poslanec ODS Michal Doktor. Ten mimo jiné upozornil na to, že zákon umožňuje spekulativní nákupy vozů a nenutí majitele takto koupených aut s dotací státu, aby je po určitou dobu vlastnili.

Zákona se naopak zastala lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. „Byl to lepší vzkaz než umožnit sázení po internetu,“ prohlásila.

V současné době provozuje systém šrotovného 13 zemí světa. Nejméně ve čtyřech zemích již ale skončilo: na Slovensku, v Rakousku, USA a začátkem září v Německu.

Zdroj: ČTK

  

Poskytnutím peněžního bonusu při pořízení nového vozu a současné likvidaci starého se nyní k dvanácti zemím starého kontinentu přidávají i USA.

Americká vláda vyčlenila na šrotovné z federálního rozpočtu celkem 1 miliardu dolarů. O peníze mohou žádat lidé, kteří vlastní po dobu nejméně 12 měsíců auto vyrobené nejdříve v roce 1983.

Potencionální zákazníci mohou díky této akci získat nejméně 3500 a nejvíce 4500 dolarů v závislosti na spotřebě paliva a jejího rozdílu oproti sešrotovanému modelu. Podle vládních analytiků by se pomocí šrotační prémie mohlo prodat na 220 tisíc nových osobních automobilů. Poté se vládní komise rozhodne, zda nad rámec 1 miliardy dolarů uvolní další finanční prostředky.

Šrotovné už měli v uplynulých měsících na stole i čeští zákonodárci v rámci protikrizového balíčku ČSSD. Ten však prezident Václav Klaus vetoval jako celek a jeho zavedení je tak v současné době nejisté.